Přihlásit
Eshop zatím není funkční, ale během několika málo dní bude vše nachystané na váš nákup.
Vykrajovačky

Nemluvňata, beránci i jednorožci

Nemluvňata, beránci i jednorožci

Možná jste si mysli, že motiv jednorožce je v cukrářství moderním trendem, stejně jako zdraví slibující vítězství medu nad cukrem. Historie je to ale ve skutečnosti delší, než by se dalo čekat.

 

S cukrem to není žádný med

První cukrovinky se vyráběly už ve starém Egyptě okolo roku 3400 př. n. l., otázkou ale je, jestli by se jim opravdu dalo říkat cukrovinky. Cukr jako takový ještě nebyl znám. Všechny dobroty se tedy sladily medem. Med využívali také Řekové a Římané, přestože už si nechávali z Indie dovážet i šťávu z cukrové třtiny. Ta tehdy ale sloužila jako lék a tajemství její výroby bylo přísně střeženo. Prolomili jej až Arabové v 7. stol. n. l. a rozšířili její využití spolu se svou expanzí. K prvnímu rafinování cukru došlo ve století čtrnáctém. Cukrářství jako samostatné řemeslo se dostalo ke slovu teprve s rozvojem cukrovarnictví na počátku 19. století.
 

Stejně jako cukru předcházelo slazení medem, předešlo cukrářství jiné medově sladké řemeslo – perníkářství. První zprávy o něm se objevují ve střední Evropě 13. století. Na našem území je rokem první dochované zmínky o prodeji perníků rok 1335, se svým posvícením ve městě Turnov. Tehdy měl prý každý prodejce povinnost zaplatit rychtáři za možnost prodávat 3 peníze – ale ne ve stříbře, nýbrž v pernících. 

Na jaké tvary těchto staročeských pochutin bylo možné narazit? Nejznámějšími byli koníci, náboženské motivy, vánoční Mikuláš a čert či krojovaní mládenci a dívky. Nechybělo ani nemluvně, sedlák, kominík či voják. Ze zvířecích motivů se nejčastěji vyskytoval kůň, beránek či jelen. Perníkáři navíc vyhotovovali také tzv. drůbeřky čili výrobky ve tvaru panenek, kolébek či koníků, které nesloužily k jídlu, ale jako dětské hračky. Výjimkou nebyla ani perníková abeceda využívaná k výuce. 

Formy na perník se vyráběly z vyzrálého tvrdého dřeva. Motiv byl do něj vyryt a těsto se dovnitř vtlačovalo. Formy na pečení větších druhů pečiva, jako jsou bábovky či jahelníky, byly oproti tomu především keramické, později také ze smaltu či litiny. Nejčastější tvary byly okrouhlé či srdcovité. Poměrně často se ale vyskytovala také forma ve tvaru nemluvněte či zvířat, které sloužily pro slavnostní pečivo. Nejrozšířenějším motivem byla ryba, ve výčtu nechyběl ani rak, beránek, labuť či dokonce jednorožec. 

A kdy přišla ke slovu vykrajovátka? 


První plechové vykrajovací formy se objevily teprve v 2. polovině 19. století. Provázelo je potírání barevnými bílkovými polevami, přilepování obrázků a balení do staniolu. Perníky se
v té době staly zdobnou pouťovou atrakcí. Mezi tvary se objevovali husaři či rytíři, ale tím nejvděčnějším bylo přeci jen perníkové srdce.

Plechové formičky přinesly ale také nové druhy pečiva z lineckého, čokoládového a jiného těsta, které se dělalo převážně na Vánoce a u příležitosti různých svátků. Rozdělovaly se na dva druhy – formičky miskové a formičky vykrajovací. Oba se dochovaly do dnešní doby
a jsou také našimi hlavními produkty. 

První varianta je malou plechovou miskou, do níž se pečivo formuje, či v případě čokolády lije. Obvykle se jednalo o pozinkovaný či pocínovaný plech. Ten se využívá i dnes, i když začíná být stále častěji nahrazován teflonem. Výběr motivů sestával ze zvířat, rostlin, postav i hvězd. A dál už to znáte – oblé dno doplněné o žlábky dotvářející vzhled pečiva. Horní okraj buď s úzkou lištu a nebo ostrý, aby v případě potřeby mohl sloužit také jako vykrajovátko

Vykrajovátkami se vykrajovaly tvary z vyváleného těsta. Plechový pásek byl na konci spojen švem, nejčastěji letovaným. Spodní hrana byla ostrá a vrchní – pro pohodlí a bezpečí při vykrajování – zaoblená. Dnes tomu není jinak. Naše firma pracuje s odkazem k této několikaleté tradici. Využíváme původních rostlinných, zvířecích i figurálních motivů, stejně jako je doplňuje o modernější tvary.

Chybí některé z nich ve vaší kuchyni? Prozkoumejte náš e-shop!